Odměňování členů statutárních orgánů kapitálových společností a osob jim blízkých v roce 2014
1) Úprava souběhu výkonu funkce statutárního orgánu a pracovněprávního poměru 2014
Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti mj. zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, tzv. zákon o obchodních korporacích. Se vstupem tohoto zákona v platnost a účinnost opětovně vyvstala otázka, zda je přípustné, aby člen statutárního orgánu (tj. jednatel, člen představenstva, dozorčí rady atd.) byl zaměstnancem společnosti pro výkon práce, jejíž náplň se překrývá s působností statutárního orgánu společnosti.
V minulosti byla judikaturou soudů opakovaně dovozována neplatnost takových pracovních smluv; novelou obchodního zákoníku účinnou od 1. 1. 2012 však byl souběh funkcí výslovně umožněn a řada společností své statutární orgány na základě pracovních smluv odměňuje.
Nový kodex tuto problematiku výslovně neupravuje, a byť se názory odborné veřejnosti zejména zpočátku účinnosti zákona různily, nyní již převládá názor, že tento tzv. „souběh funkcí“ opět přípustný není. Pracovní smlouvy uzavřené statutárním orgánem společnosti se společností pro výkon práce, jejíž náplň se překrývá s působností statutárního orgánu společnosti (ředitelé, manažeři, ale dle okolností např. i účetní atd.) tedy dle našeho přesvědčení budou shledány neplatnými. Platnými byly shledávány pouze pracovní smlouvy pro činnosti, které nesouvisejí s obchodním vedením (skladník) či pro vysoce specializované činnosti.
Neplatně sjednaný zaměstnanecký poměr statutárního orgánu má přitom významné negativní důsledky jak pro samotného člena statutárního orgánu, kterému by dle aktuální právní úpravy za práci pro společnost zřejmě nenáležela žádná odměna (viz níže) a veškerá plnění přijatá od společnosti by tak mohl být povinen společnosti vracet; tak i pro samotnou společnost, u které by v krajním případě mohla nastat situace, že nesprávně odvedla platby související s pracovním poměrem statutárního orgánu a tyto, včetně mzdy statutárního orgánu, si nesprávně uplatnila coby daňově uznatelné výdaje.
Doplňujeme, že v současnosti již došlo k odstranění dřívějších rozdílů v daňovém zatížení a pro společnost již sjednání smlouvy o výkonu funkce v porovnání s pracovní smlouvou nepředstavuje navýšení výdajů na odměňování člena statutárního orgánu; to stejné platí i pro člena statutárního orgánu. Na statutární orgán v tomto režimu navíc nedopadají různá omezení a povinnosti (evidence pracovní doby atd.)
Důrazně tedy doporučujeme našim korporátním klientům, aby se svými statutárními orgány uzavřeli smlouvu o výkonu funkce a případné stávající pracovní smlouvy ukončili.
2) Smlouva o výkonu funkce v roce 2014
Smlouva o výkonu funkce musí být sjednána písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti. Obsahovými náležitostmi smlouvy o výkonu funkce dle § 60 zákona o obchodních korporacích je:
a) vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění,
b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,
c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a
d) údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě.
Současně ust. § 59 odst. 3 zákona o obchodních korporacích stanoví, že není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný. Je-li tedy sice uzavřena smlouva o výkonu funkce, ale statutárnímu orgánu jsou poskytována peněžitá či nepeněžitá plnění, která nejsou ve smlouvě o výkonu funkce uvedena, nastupuje dle převažujících názorů sankce spočívající v úplné bezúplatnosti vykonávané funkce, tj. i nemožnosti nárokovat vyplacení těch plnění, která ve smlouvě o výkonu funkce sjednána byla.
Je tedy potřeba věnovat pozornost co nejpřesnějšímu vymezení plnění poskytovaných na základě smlouvy o výkonu funkce, včetně výslovného uvedení nepeněžitých plnění – použití vozidla, telefonu, notebooku apod. k osobním účelům, vyplácení nemocenských dávek, příspěvku na stravování, poskytování dovolené atd.
Obsahem smlouvy o výkonu funkce musí být vymezení veškerých peněžitých i nepeněžitých plnění. Má-li být poskytnuto jiné než ve smlouvě uvedené plnění, musí nejprve dojít ke změně smlouvy o výkonu funkce nebo musí toto plnění schválit nejvyšší a případný kontrolní orgán společnosti.
Společnosti byly povinny uzpůsobit ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně novým pravidlům stanoveným zákonem o obchodních korporacích do 30. 6. 2014. Pokud tedy počínaje červencem 2014 obchodní společnost poskytuje statutárnímu orgánů odměnu za výkon funkce, včetně nepeněžitých plnění, aniž by tato byla sjednána ve smlouvě o výkonu funkce schválené nejvyšším orgánem společnosti, vystavuje se značnému riziku, že je toto plnění poskytováno bez právního důvodu – a na straně statutárního orgánu by se v takovém případě jednalo o bezdůvodné obohacení.
3) Nutnost schválení mzdy či dalších plnění poskytovaných statutárnímu orgánu společnosti nebo osobě jemu blízké
V souvislosti s výše naznačenou tematikou považujeme za vhodné upozornit také na zcela nové ust. § 61 zákona o obchodních korporacích. Dle tohoto ustanovení je potřeba souhlasu nejvyššího orgánu společnosti a vyjádření kontrolního orgánu společnosti také k určení mzdy nebo jiného plnění zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti (tedy v případech, kdy náplň práce bude natolik odlišná od obchodního vedení společnosti, že bude možné se statutárním orgánem společnosti uzavřít pracovní smlouvu, například pokud bude jednatel společnosti vykonávat činnost skladníka; dále však také v případech, kdy bude členu statutárního orgánu poskytováno jiné plnění například na základě nájemní smlouvy či jiné obchodní smlouvy).
Kromě toho je však stejného souhlasu zapotřebí také k určení mzdy i jiného plnění osobě blízké statutárnímu orgánu společnosti. Osobou blízkou je přitom dle ust. § 22 odst. 1 občanského zákoníku příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.
Plnění členu statutárního orgánu a osobě jemu blízké (včetně mzdy) může být společností vypláceno pouze se souhlasem valné hromady společnosti a s vyjádřením kontrolního orgánu společnosti, byl-li zřízen.
Naše advokátní kancelář je pro Vás schopna zajistit komplexně veškeré výše uvedené právní služby. Cena za zpracování smlouvy o výkonu funkce včetně příslušných souhlasů orgánů společnosti se pohybuje dle složitosti věci od 5.000,- Kč + DPH výše.
V případě zájmu o naše právní služby jsme pro Vás k dispozici na následujících kontaktech:
Mgr. Michaela Rotterová, advokátka – tel. 606/874 533, e-mail: rotterova@akkrm.cz